Nechtěla jsem to sem dávat, ale ukázalo se, že je to potřeba. Všechny texty na tomto blogu jsou mé vlastní. Je to má tvorba a vztahují se na ni autorská práva. Pokud chcete něco mého použít, prosím požádejte mě o to. Pokud to neuděláte a já to zjistím, máte smůlu, neboť jsem bohatá svině, co si může dovolit vlastního právníka. 

Září 2010

Chlad svírá

30. září 2010 v 18:18 | Maruška |  My work
Zima zebe dobou dávno odešlou
ptáci svoje touhy na jih odešlou
Z rána opar skryje všechny úsměvy
slunce zlato vlije ve zpěvy

Poslední nit tepla pronikne přes val
mraků šedé moře i přes všechen žal
rudé rtíky šípků mrazem svraskalé
zašeptají s větrem na skále

Lavičky jsou prázdná srdce ze dřeva
vidíš mého blázna, slyšíš tetřeva
podzim který sbírá vojska, potáhne
zima nebem blýská, zasáhne.

Přetvářka?

24. září 2010 v 22:54 | Maruška |  Idées noires
Jaký si vedete blog? 
Osobní, deníčkový? O zájmech, koníčcích? Postřehy, móda, společnost, úvahy, vlastní tvorba? Blogů je nepřeberné množství typů Můj je takový mix úvah, vlastní tvorby a deníčku. Přestože na tento blog dávám veliký kus sebe, pořád to o mně opravdu reálně neodpovídá. Ne snad proto, že bych lhala. Jenom sem nedávám všechno. Například mi řekněte, kolikrát jste se tady dočetli nějaké věci z mého intimního života. Kolik byste v mém archivu našli názorů na sexuální tabu, či výkonnost mých partnerů. Řeknu vám to sama. Moc ne. A přesto je to velice výrazná součást mojí osobnosti.

Střídavě zamračeno

23. září 2010 v 16:51 | Maruška |  Idées noires
Beznadějný začátek:
Nálada si pobíhá po sinusoidě divočeji, než stádo splašených funkcí. Měla jsem teď svoje ´dárk´ období, spojené s výkyvem hormonů v krvi a se vším ostatním. Dárk v mém případě znamená mizernou náladu, kterou mi nespraví ani setkání se dvěma skvělými holkami, jakými jsou moje kamarádky Market a Radka. Náladu mi nespraví ani fashion fotky, ani náš nový projekt (webovky), ani plná lednička v kuchyni.

Noční motýli

17. září 2010 v 8:35 | Maruška |  Týdenní masáž
Posledních několik dní mám noční můry. Tahle se mi zdála dneska. Nikdy mě nenapadlo, že se mi bude zdát o rysech.

Umoudření

16. září 2010 v 19:31 | Maruška |  My work
Nebojte, já nikdy moudrá nebudu. To co se umoudřilo je totiž počasí. Konečně je Babí léto, takové, jak ho mám ráda. Na radu skvělé Mami si doma dělám horký jablečný kompot, sedávám na balkóně a kochám se. Zbožňuju tuhle část roku. Nevím kolikrát to tady ještě napíšu. 
A abyste si tím mohli být o to víc jisti, posílám vám babě-letní pozdrav z Brna.

Zpropadení protinožci

16. září 2010 v 10:00 | Maruška |  Reporty a recenze
Austrálie. Vzdálený kontinent, rudá země, vyprahlý svět. Co vás napadne? Klokani, koaly. Izolace, která dala příležitost vývoji úžasných druhů. Živočišné i rostlinné druhy, které se dokázaly adaptovat na šílená stanoviště. Aboriginové, původní obyvatelé této země, eukalypty, ptakopyskové, didgeridoo. Co vás ještě napadne?

re-klam-a

15. září 2010 v 20:02 | Maruška |  dove ternare
Reklama je podle mě geniální produkt dvacátého století. Kdybyste se mě zeptali, co je pro naši dobu typické, řekla bych vám - reklama. Jsou dobré, jsou špatné, vtipné, alarmující, dramatické, k zamyšlení. Je jedno, jaké jsou, ale je jich hodně a jsou všude. Mám ji i tady, na své administrátorské stránce, vlevo dole.

Letem svištivým

15. září 2010 v 15:19 | Maruška |  Letem internetem
Téměř každý má na svém blogu seznam svých oblíbených blogerů. Pokud jej nemá zveřejněný, má jej alespoň sám v sobě. Většinou máme ve svých oblíbených ty, které známe, ale spíše ty, kteří jsou nám sympatičtí. Mají stejný pohled na svět, nebo jej vidí jinýma očima. (Během psaní tohoto textu poslouchám úžasné tóny Corelliho mandolíny. Je to krása.) Stejně jako mnozí jiní mám ráda lidi, kteří myslí vlastní hlavou. Nemusím s nimi souhlasit, ale oni se umí na věci podívat a snaží se u toho používat mozek. 

Sladkosti

14. září 2010 v 11:08 | Maruška |  Idées noires
Foťátko je název mojí složky v počítači, kde se nachází fotky. (ráda spojuji slova dohromady) Díky nedávnému reinstalu a rychlému zachraňování položek před velice mrštným virem je tato složka značně prořídlá. Naštěstí jsem zachránila alespoň část vlastních věcí. A tak nějak jsem si řekla, že se o ně i podělím. 

Virtuální triptych

11. září 2010 v 22:50 | Maruška |  Letem internetem
Tak, právě jsem si přečetla jedinou rozumnou rubriku na serveru proženy.cz. Je to jediná rubrika, kterou tam píše chlap. Píše tam své názory na sex a vztahy a většinou s ním musím souhlasit víc, než horda komentátorek pod textem. Mám spoustu typicky ženských móresů a vlastností. Ale taky spoustou těch ostatních naopak neoplývám. Například jsem nikdy nepochopila, proč se holky oblíkají jako prostitutky a pak si stěžujou, že na ně chlapi civí. 

Podruhé není

9. září 2010 v 10:08 | Maruška |  My work
Asi je to trochu infantilní a romantické. Trochu i kotlíkářské, řekla bych. Nicméně se mi to přesně hodí do nálady. Tak teď víte, na čem se mnou jste. Jsem ifnantilní, romantická kotlíkářka. Ale jenom někdy. 

Proklik

8. září 2010 v 22:28 | Maruška |  dove ternare
Proklikávání a náhodné nálezy někdy nabídnou nečekané poklady. Relevantní odkazy na youtube kolikrát trochu nakopnou a připomenou něco, co už paměť dávno zasunula někam do šuplíku. Konkrétně do toho šuplíku, co se skrývá na dně duše, pod hromadou harampádí z mnoha rodinných oslav. Člověk zapomíná. Prý pro to, aby se v mozku udělalo místo pro důležitější věci. Podle mně ale člověk nemůže zapomenout. Ne doopravdy. Protože lidská mysl je stejně nekonečná jako vesmír, a jako taková pojme cokoliv. (A jako takovou ji nelze pojmout)

Na rozhraní

7. září 2010 v 13:11 | Maruška |  Idées noires
Převážně pak na rozhraní pocitů a myšlének. Už dlouho jsem nic nenapsala. V hlavě se mi formuje článek o vokálních skupinách, ale pořád se k tomu nějak nemám. Když porovnám svou nynější aktivitu s tím, co jsem předváděla v srpnu - je to dost rozdíl. Ale nejsem ten typ, co se do psaní nutí. Buď mám, nebo nemám psavou.
Tenhle článek bude sestávat z několika odstavců, kdy bude každý o něčem jiném. Takové shrnutí.