Nechtěla jsem to sem dávat, ale ukázalo se, že je to potřeba. Všechny texty na tomto blogu jsou mé vlastní. Je to má tvorba a vztahují se na ni autorská práva. Pokud chcete něco mého použít, prosím požádejte mě o to. Pokud to neuděláte a já to zjistím, máte smůlu, neboť jsem bohatá svině, co si může dovolit vlastního právníka. 

Září 2009

Deník pokřivené reality (0,1)

27. září 2009 v 21:15 | Máruška |  Idées noires

Nedívejte se na pohádky. Nečtěte je. Nehltejte příběhy hrdinů se superschopnostmi. Příliš se ponoříte do jejich světa a začnete považovat svůj život za zoufale šedý. Minuty budete sledovat solničku a budete se snažit s ní pohnout silou vůle. Jediná věc, která vás vyžene z domu, bude naděje, že se něco stane, někdo vás osloví, něco se změní. Konkrétně vy. Ale to se nestane. Je zbytečné živit naději, hýčkat si ji jako malé chlupaté zvířátko. Protože stejně jako malé chlupaté zvířátko, i ona chcípne. Pohádka nemá v realitě svoje místo. Nemá cenu čekat, že svět najednou začne fungovat jinak. Vše bude vždy stejné, jako je tomu dlouho. Tvrdé, surové a neúprosné. Měli bychom přestat vyprávět pohádky dětem. Měli bychom se přestat divit množství krve ve zprávách. Měli bychom začít učit děti střílet. Uvažujme racionálně

"křesťané" vs. obecenstvo

13. září 2009 v 23:26 | Máruška |  Idées noires

Přátelé a kamarádi, i vy, kteří jste sem jen zabloudili. Chtěla bych vám sdělit jednu zajímavou (alespoň pro mě) informaci. Již od minulého týdne mě můžete vídávat v okolí náměstí svobody, jak pobíhám ve žlutém tričku KDU-ČSL, usmívám se a rozdávám dětem balónky a dospělým volební programy. Chůze se mění ve skotačivý běh, jak by řekli šmoulové, a já víc než přesvědčivě tvrdím, že KDU je to pravé. Bohužel pro seniory i mnohé jiné, kteří mi uvěřili, musím prohlásit něco jiného. Stejně jako jiní na vyšších místech, pracuji pro tuto politickou stranu jenom kvůli penězům. Omluvte můj capslock, ale ANO, DALA JSEM SE NA POLITIKU JENOM PRO PENÍZE! Věřte nevěřte, přestože o programu KDU mám jen mlhavou představu, a sama bych je nevolila, obyčejní kolemjsoucí mi moji angažovanost věří, a ještě rádi.
Lidé jsou rádi, že jim někdo dá zdarma propisky, usměje se na ně a řekne jim, že bude všechno dobré. Nemůžu si pomoct, ale když jsem sledovala to důvěřivé obecenstvo, ještě více jsem se utvrdila ve svém názoru na politiku. A sice, že je to jedno velké divadlo, a ani při osobním rozhovoru nemáte šanci poznat, jestli je někdo politik, nebo jen herec.
Sláva maskám! A přijďte se na mě podívat!

*(Představení začíná každý všední den, od 10.00 do 17.00, jednu z vedlejších rolí si pak dovoluji hrát od úterý do čtvrtka)

Kočka, Pes a jiné šarvátky

8. září 2009 v 9:12 | Máruška |  My work

Bez Tebe bývalo všechno šedé
pes leze dírou, kočka přede

To já si tu vrním

hůl na Tebe si najdu

a vymlátím splín

plná nostalgických slajdů

se uklidním

(klínem klín)

P.S.: teď je všechno barevné až moc

krev nenechá Tě prosit o pomoc

Popisná (podzim)

7. září 2009 v 11:37 | Máruška |  My work
První krůpěje ledu pod nohama
a chlad v srdci
zkřehlé kaluže s šedí budov

A stromy se mstí v odvěkém sporu zemi
pohřbí ji pod shnilé listí
za to, že je drží,
za to, že je nehybná,
že nemá sny a nevadí jí být
stále při Zemi

Zatímco ony upírají své zraky k nebi
sní o tom, že jednou budou létat.

Zcestní muži

3. září 2009 v 20:09 | Máruška |  Idées noires
Čestní muži umírají po stovkách, jako motýli, když je postříkáš pesticidem. Jako lístky vrb, ovládané vánkem klesají k zemi, pak skončí podupány těžkými botami. Je to blbost. Čestní muži neumírají, oni se totiž ani nerodí.
Byli by příliš křehcí tihle Čestní muži (dále jen ČM). Jejich srdce by nebyla z kamene, a proto by byla snadno obměkčena.
Nelhali by, a tedy by nemohli podvádět, tihle ČM. Takže jejich život by byl krušný a velmi složitý. Protože upřímnost by je přivedla do hrobu.
Vždycky by přiznali vinu, ba dokonce by uznali prohru. A to by jejich ješitnost nemohla dovolit.
Dalo by se jim věřit a důvěřovat, a to by vzali příliš mnoho zodpovědnosti na svá bedra.

Byli by to ale chudáci, tihle Čestní Muži. No ne?

Léčebná kúra

1. září 2009 v 16:11 | Máruška |  My work


Zastřené zraky a odtržená
křídla, pouta
svědomí se dívá z kouta
moje žena
zradí
svoji čest
když bříška hladí
krásnou lest

sráží se dech
a planety
jen si šeptají
nutí v spěch
noc zatají

Pompeje

1. září 2009 v 12:05 | Máruška |  My work
Vyhaslá si pohrává s ostřím samoty
je obětí svědomí
vlastní poroty
oči jí zanesl prach a popel
strach umřel, proměnil se
bortí, trhá, kope
zůstává ve tmě viset

Zraněná odkládá křídla
naději
šedivé vločky dusí
napije se z mrtvého zřídla
ještě to zkusí
ale stejně ji nechtějí



řekla jsem si, že to dám i sem, ať mám pěkný set :-/