Nechtěla jsem to sem dávat, ale ukázalo se, že je to potřeba. Všechny texty na tomto blogu jsou mé vlastní. Je to má tvorba a vztahují se na ni autorská práva. Pokud chcete něco mého použít, prosím požádejte mě o to. Pokud to neuděláte a já to zjistím, máte smůlu, neboť jsem bohatá svině, co si může dovolit vlastního právníka. 

Červen 2009

Nemocnice a blbá cesta

17. června 2009 v 12:29 | Máruška |  dove ternare

Tak jsem měla infarkt, skoro.
V noci mě probudila šílená bolest na hrudi, jako by mě nějaký obr držel v pracce a prostě zmáčkl. Jako by mi někdo naskládal na hrudní kost komín cihel. Myslela jsem, že to nevydržím. Probudila jsem tím i Gerrhena a pak když to trochu přešlo, tak jsem zase usnula. Ráno jsem si na to vzpomněla a řekla jsem si, že bych s tím asi měla něco dělat, ale bála jsem se.
Jenže odpoledne se to ozvalo zas, takže jsem šupajdila ke svojí doktorce, abych zjistila, že už tam není. Volala jsem kamarádovi (zdravotní sestra), který mi samozřejmě řekl, že bych měla jít k doktorovi, protože to klidně mohl být infarkt, hlavně když to mám v genech.

Ano, Gerrhen mi to taky říkal, prý že to může být nějaká menší trombóza. Ale nechtěl mě moc strašit.
"NECHTĚLI JSME JI STRAŠIT"
Jo, to mi prý vytesají na náhrobek, kdybych to nepřežila.
Když jsme dojeli do nemocnice U sv.Anny, tak nás šilhavá vrátná poslala do budovy J. Tam jsme nic nenašli a bloudili jsme a bloudili. Pak se ukázalo, že jak mi bylo blbě, tak jsem si nevšimla, že můj milovaný na tom taky není dobře. Ba co víc, bylo mu tak blbě, že bychom tam mohli klidně bloudit dokolečka a nikdo on by si toho nevšim.Došli jsme na druhou vrátnici a tam nás jiná šilhavá vrátná (mají tady všechny vrátné vady zraku?) poslala zase do budovy J.
Nakonec jsme zdárně našli správnou ambulanci, podstoupila jsem možná i nemožná vyšetření a samozřejmě se ukázalo, že mi nic není.
Prý je to od páteře.
Bilance: Vpodstatě jsem ztratila jedno odpoledne, mám depilovanou srst na ruce (odběry), vypadám jako po boji s invalidní chobotnicí (EKG) a pořád mi není o moc líp.
Hlavně, že jsem ´zdravá´.

Let us talk about ... Ecology.

10. června 2009 v 23:52 | Máruška |  Reporty a recenze
Mike Reynolds je vizionář...

Proč to tak je?

9. června 2009 v 12:23 | Máruška |  Idées noires
Proč se dneska musí všichni škatulkovat?

Nechápu, proč musí být člověk buď hopík, nebo metloš.
Nechápu, proč jsem politicky buď zelená nebo modrá nebo oranžová...
Nechápu, proč si musí lidi vymýšlet kategorie a pak do nich násilím zařazovat.
Ve své podstatě to chápu. Pro většinu lidí je jednodušší mít několik krásných škatulek, a hodnotit všechno podle kategorie černý/bílý. Je to jednodušší, to ano, ale bohužel společnost není tak jednoduchá, takže se asi ani nějak extra jednoduše nedá hodnotit, co?
Nelíbí se mi, že když vyjádřím svůj názor, hned mě podle něho lidé zařadí do kategorie.
MYSLÍM SI, ŽE IZRAEL JE AGRESOR. Jsem komunista?
MYSLÍM SI, ŽE BY MĚLA BÝT ROVNÁ DAŇ PRO VŠECHNY. Jsem modrý pták?
MYSLÍM SI, ŽE TOPOLÁNEK NENÍ PLYNOVÝ HRDINA. Jsem oranžová?
MYSLÍM SI, ŽE KLAUS JE AROGANTNÍ A NEMÁM HO RÁDA. Jsem zelená?
MYSLÍM SI, ŽE V TÉ KNÍŽCE OD KLAUSE JE PÁR VĚCÍ K ZAMYŠLENÍ. Jsem antiekolog?
NOSÍM ČERNÉ KORZETOVÉ ŠATY. Jsem gothic?
NOSÍM OUTDOOROVÉ OBLEČENÍ. Jsem aktivní sportovec?
NELÍČÍM SE. Jsem intoška?
LÍČÍM SE. Jsem namyšlená barbína?
Proč je to dneska pro lidi takový problém? Proč nemůžu mít různé názory na různé věci? Proč když neodpovídám nějaké škatulce, cítí se někteří lidé nepříjemně a neví co si mají myslet? Nesnáším tohle škatulkování a nejhorší je, že to sama někdy dělám. Ale vždycky, když si to uvědomím, snažím se své myšlení napravit. Dokáže to ale i někdo jiný?


Tolik otázek...

Já se vrátím, a se mnou...

8. června 2009 v 23:38 | Maruška
přijdou články.
Aneb, tak nějak jsem si řekla, že se po dlouhé odmlce vrátím ke svému blogu a k tomu, co mě baví. K psaní.
Co je u mě nového?
Nic moc. Máme doma nové přírůstky - a sice myši. Konkrétně je jich pět našich a jeden vypůjčený samec.
Mám novou práci, ale k té staré se v září vrátím.
Máme nový privát a nové spolubydlící.
Máme novou postel, protože nám "ukradli" matraci.
Mám nové brusle, které jsem dostala od mamky své nejlepší kamarádky.
Mám se fajn.