Nechtěla jsem to sem dávat, ale ukázalo se, že je to potřeba. Všechny texty na tomto blogu jsou mé vlastní. Je to má tvorba a vztahují se na ni autorská práva. Pokud chcete něco mého použít, prosím požádejte mě o to. Pokud to neuděláte a já to zjistím, máte smůlu, neboť jsem bohatá svině, co si může dovolit vlastního právníka. 

Proč vždycky já?

17. února 2009 v 7:54 | Máruška |  dove ternare

Nevím čím to je, ale vždycky se na mě lepili divní lidi (tím nemyslím moje kamarády:).
Když jsem šla po ulici, jela vlakem, nebo třeba čekala před knihovnou, vždycky si mě našel někdo, kdo mi potřeboval sdělit svoje poselství, nebo se třeba ukojit. Někdy i obojí. Už jsem našla jednu slečnu, která má stejný problém a o pár jiných jsem i slyšela, tak by mě zajímalo čím to je? Proč když je na široké ulici, plné lidí jeden jediný bláznivý ´rádobyspasitel´, tak si jako objekt svého kázání vybere vždycky mě? Proč mě ve vlaku probudí asi sedmdesátiletý pán v potrhaném obleku, aby mi prozradil tajemství svého dlouhého života, spočívající ve zdravé stravě bez masa? Proč mě před knihovnou zastaví nějaký člověk, aby mě přesvědčoval, že mám začít kouřit, protože "miliony cigaret jsou vyráběny v továrnách po celém světě a vy nekouříte! To je chyba!". . .
Odpověď není nasnadě, víte jak vypadám (můžete se juknout). Nic zvláštního. Pravda, někdy na
sobě mám poněkud provokativní oblečení, ale tito lidé si mě vyhledávají hlavně když vypadám poměrně normálně. Možná leží řešení jinde. Od té doby, co mám přítele, se mi tato setkání vpodstatě vyhýbají. Stalo se mi jich pouze minimum, téměř bezvýznamných. Takže je možné rozvést teorii o tom, že když jsem nebyla citově (nebo i jinak) uspokojená, tak ze mě vyzařovalo, že někoho potřebuji? Že potřebuji lidskou péči, starostlivot a pozornost?
Jak v tom případě vysvětlím to, že v okamžiku, kdy mě přestali otravovat podivíni, začali si mě všímat revizoři?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zítřejší růže Zítřejší růže | E-mail | Web | 17. února 2009 v 14:59 | Reagovat

Moc dobrá fotka.:-) Myslím si, že vysvětlení je v tom, že divných lidí je opravdu hodně. Taky jich mám pár v zásobě - kromě onoho legendárního borce v autobuse, nebudu se veřejně šířit - modří vědí, bych přidal ještě jednoho maníka, který mě v Bonveru v příboře hodinu seřvával, že jsem prý urazil nějakého jeho kámoše a nenechával si vysvětlit, že jeho jméno neznám, že je ožralý a ať mi dá pokoj. Vyzval mě pak na souboj, tak jsme ho s kamarády jen prostě srazili na zem - stejně za námi ale šel dál a furt vyjížděl po mě... pak ještě můžu dát k lepšímu jednoho cikána, který si v posledním nočním vlaku z Brna do Bohumína vybral právě mě, aby si ke mě sedl a začal mi kázat o tom, co je Bůh, v co věřím, jak je možné, že člověk nedokáže vylízat ženskou úplně do sucha (nepřibarvuju, opravdu jeho slova!) a špinavýma rukama mi přitom matlal po nohách... protože řval strašně nahlas a jeho kamarád mezitím rozlil flašku vodky, nakonec si je odvedla bezpečnost.

Uvykládaní důchodci v tramvajích jsou evergreen, který ani nemá cenu nějak rozpitvávat.

Tak ale zpátky k tématu. Proč se lepí tolik divných lidí na tebe? To je jednoduché, oni určitě jdou víc po holkách... hele, v principu všichni tihle lidi jsou v podstatě neškodní a nechtějí nikomu ublížit. Oni si ale opravdu myslí, že když osloví osamělou holku, že se jim ji podaří sbalit. Nevyhledávají si moc krásné holky, protože na ně nemají sebevědomí, je jim jasné, že by neměli šanci. Nevybírají si ani holky škaredé, protože ty jsou pro ně... škaredé. Tak si vyberou radši takovou nějakou normální a do té jdou. Možná ji ani sbalit nechcou, ale hledají, jak říkáš, pozornost, empatii, vyslyšení... a je jim příjemnější, když toto najdou u mladé holky, než u tlustého pána v hnědém kabátci s kloboukem a knírem. Mají představu, že jejich život je něčím zajímavý, že mají něco závažného co sdělit - a opak jim nikdo nevymluví. Nedá se asi dělat nic jiného, než to skousnout - čas od času tohleto ustát.:-)

No a proč se do tebe už tihle lidi opírají v poslední době míň? Nevím... že by jsi začala působit trochu víc sebevědomě? Spíš mám pocit, že jsi spíš měla teďka celkem haluz, ale tímhle článkem jsi to zakřikla a už zítra nebo pozítří si můžeš být jistá, že potkáš obzvlášť vypečeného úchyla.:-)

2 Mária Mária | 17. února 2009 v 17:35 | Reagovat

A dneska jsou úchylové obzvlášť vypečení! Mimochodem, abych ještě upřesnila informaci s revizory; poté co jsem dopsala článek, jela jsem šalinou a potkala jsem (od října) svého již třináctého. V třináctce.

3 Zítřejší růže Zítřejší růže | E-mail | Web | 17. února 2009 v 18:07 | Reagovat

Pokud máš s sebou vždycky lístek, tak snad nemusí být až tak zle... i když připouštím, že je cosi temného, strašidelného či zneklidňujícího, když se za tebou ozve tiché supění a náhle se před tebou natáhne ruka, pařát ne nepodobný kmeni umřelého stromu, na němž se jako tmaví krkavci sedící na větvích objevují prsteny ze špinavého zlata a mezi tím vším velká placka s nápisem Revizor.

Tihle lidi, vždy v nějakém kabýtci, vždy s čepicí do očí a chladnýma, mrtvýma očima, připomínají osamělé válečníky dávno skončených válek, stále bloudící po bitevním poli... nebo škunery plavící se po vlnách strachu a beznaděje.

4 Girith Girith | 18. února 2009 v 23:20 | Reagovat

Mě předloni kontroloval revizor pětkrát během asi hodiny a půl... prostě jsem trochu popojížděla po centru Brna... holka, to ti nepřeju, pak už člověka nebaví vytahovat šalinkartu...

5 Mária Mária | 20. února 2009 v 12:57 | Reagovat

Uf, tak včera jsem potkala číslo 14, tedy svého čtrnáctého revizora od začátku akademického roku...

6 Ondera Ondera | E-mail | 5. března 2009 v 23:05 | Reagovat

No a mně přátelé jednou skasírovali dva revizoři v jednom dnu. Psal se rok 2004 a mně bylo krásných.........let. A to vždycky jsem jel jednu zastávku, tak jsem si říkal - nebudu ty lístky, co jsem měl s sebou, vytahovat:)

7 Anička Anička | Web | 5. června 2010 v 10:34 | Reagovat

Jó,to znám,nejhorší je,že se mi to děje většinou v jednom dnu,a pak mě zas týdny nikdo neosloví.Ne vždy mi to je ale nepříjemné,někdy mě i ten dotyčný potěší :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.