Nechtěla jsem to sem dávat, ale ukázalo se, že je to potřeba. Všechny texty na tomto blogu jsou mé vlastní. Je to má tvorba a vztahují se na ni autorská práva. Pokud chcete něco mého použít, prosím požádejte mě o to. Pokud to neuděláte a já to zjistím, máte smůlu, neboť jsem bohatá svině, co si může dovolit vlastního právníka. 

Únor 2009

Ten můj divný "modeling"

27. února 2009 v 14:06 | Máruška |  dove ternare





Kdo se o tom chce dozvědět víc a kdo mě chce vidět nahou,

může se kouknout na tyhle stránky ;-)

Jinak na Stisku jsou práce studentů žurnalistiky na Masarykově univerzitě...

Bilance

21. února 2009 v 9:46 | Máruška |  dove ternare
Pro ty, kteří by měli případný zájem o studium na Masarykově univerzitě, speciálně se jedná o studium geografie a biologie (tedy můj obor).
Pokud jste na gymplu dobří v zeměpise a říkáte si, že vás baví a že byste ho mohli dělat i na výšce a zároveň nejste ten typ co se umí nějak extra učit, nechoďte na geografii. Je to těžké a studium tohohle oboru skoro fyzicky bolí. Navíc hned v prvním semestru nastává něco, čemu já s oblibou říkám čistka nebo genocida, a sice zredukování studentů tohoto oboru na polovinu. Nicméně, některé předměty jsou opravdu zajímavé, i když velmi těžké...
Jinak je to s biologií (alespoň pro mě). Já jsem na biolu byla vždycky lepší než na zempl, což se odráží i na mém vysokoškolském studiu. (Kromě toho se na něm odráží i moje naprostá neschopnost se učit. Nikdy předtím jsem to nedělala, a teď s tím teprve začínám. Řeknu vám-začátky jsou docela krušné.) Ze tří biologických zkoušek, jsem se učila jenom na jednu a ze všech jsem dostala za D. Já prostě nejsem tak nějak ambiciózní, a když vím, že tu zkoušku dám, tak se tak nějak přestávám učit...

Tedy:

Biologie Cytologie a anatomie rostlin: D (Jednou jsem si přečetla skripta)
Obecná zoologie: D (Tak nějak jsem se neučila)
Systém a evoluce nižších rostlin: D (učila jsem se)

Geografie Fyzická geografie: FF (Drtila jsem se asi tak měsíc)
Úvod do studia geografie: FFF (Dala jsem tomu asi tak dva týdny)

A pro případné zájemce, které můj exkurz do známek neodradil, geografie je zajímavá, ale ne v prvním semestru. V prvním semestru je to fakt "opruz".



Proč vždycky já?

17. února 2009 v 7:54 | Máruška |  dove ternare

Nevím čím to je, ale vždycky se na mě lepili divní lidi (tím nemyslím moje kamarády:).
Když jsem šla po ulici, jela vlakem, nebo třeba čekala před knihovnou, vždycky si mě našel někdo, kdo mi potřeboval sdělit svoje poselství, nebo se třeba ukojit. Někdy i obojí. Už jsem našla jednu slečnu, která má stejný problém a o pár jiných jsem i slyšela, tak by mě zajímalo čím to je? Proč když je na široké ulici, plné lidí jeden jediný bláznivý ´rádobyspasitel´, tak si jako objekt svého kázání vybere vždycky mě? Proč mě ve vlaku probudí asi sedmdesátiletý pán v potrhaném obleku, aby mi prozradil tajemství svého dlouhého života, spočívající ve zdravé stravě bez masa? Proč mě před knihovnou zastaví nějaký člověk, aby mě přesvědčoval, že mám začít kouřit, protože "miliony cigaret jsou vyráběny v továrnách po celém světě a vy nekouříte! To je chyba!". . .
Odpověď není nasnadě, víte jak vypadám (můžete se juknout). Nic zvláštního. Pravda, někdy na
sobě mám poněkud provokativní oblečení, ale tito lidé si mě vyhledávají hlavně když vypadám poměrně normálně. Možná leží řešení jinde. Od té doby, co mám přítele, se mi tato setkání vpodstatě vyhýbají. Stalo se mi jich pouze minimum, téměř bezvýznamných. Takže je možné rozvést teorii o tom, že když jsem nebyla citově (nebo i jinak) uspokojená, tak ze mě vyzařovalo, že někoho potřebuji? Že potřebuji lidskou péči, starostlivot a pozornost?
Jak v tom případě vysvětlím to, že v okamžiku, kdy mě přestali otravovat podivíni, začali si mě všímat revizoři?

To jsou počty!

11. února 2009 v 20:34 | Máruška


Chcete vědět kolik blonďatých čtyřicátnic právě odmítlo čokoládovou zmrzlinu?
Nevím jak vy, ale mě to nezajímá - jinak to je s tímhle počítadlem. Abych se snaživě pokusila přeložit podnadpis: světové statistiky updateované (tak tohle nevím jak kvalitně přeložit) v reálném čase.

Všechno zde: Worldometers

6.2.2009

6. února 2009 v 9:27 | Máruška |  dove ternare
Dneska jedu do Prahy a docela se tam i těším, jenom si nejsem tak úplně jistá, jestli to tam zvládnem, ale když už, tak aspoň bude sranda. Já, Kill a Čmelda jedeme na Asterioncon, udělat si promo na Asterion (náš LARP), a na stránkách o tom píšou: 16:00 - LARPy z prostředí Asterionu
Pořadatelé asterionských LARPů představují své minulé i chystané projekty. No, nevím jak oni, ale takhle profesonálně se určitě necítím. Zkrátka tam pustíme pár videí, a fotky, trochu to okomentujema a pak pojedem domů. Tak uvidíme.

Jsem takovej...

4. února 2009 v 11:34 | Máruška
Tak už je to tady, celej jsem se třásl
jenom abych šprtání na úvod nepropásl
otevírám bibli, civím do vzorečků
deset hodin denně je to jako u blbečků
už se mi to v hlavě motá elipsoid či geoid
první co doma udělám kouknu na aneroid
a netrvá věru dlouho, žiju v jiným světě
kde si můžu nechat zdát o Eukleidově větě


ref: jsem takovej
znutovanej
a věř je mi hej
připadám si....WOW!
hustej!



Tak znutovaně se cítím i já, text je z písně "znutovanej" od mého nejoblíbenějšího zpěváka-Ondery. Písnička je o učení se na zkoušku z Úvodu do studia geografie, ta mě čeká v pondělí, takže přesně vím, jaké to je být ´znutovanej´. Bohužel.


Studio

1. února 2009 v 10:02 | Máruška |  dove ternare
Ondera, úžasný zpěvák, kytarista, písničkář a hlavně kamarád, dostal příležitost pro nový počin ve své kariéře a tím je nahrávání cédéčka v profi studiu. A (protože ho pravděpodobně něco kleplo po hlavě) navíc se rozhodl, že na tohle nahrávání přizve některé své kamarády. Tady přichází druhý okamžik, kdy ho něco tak trochu kleplo, protože přizval i mě...
Nicméně, včera v odpoledních hodinách jsme ono inkrimované album nahrávali, a já konkrétně zpívám ve třech písničkách, a byla to opravdu zajímavá zkušenost. Říkám si, že nejhůř na tom byl ten človíček, co to tam s námi nahrával, protože chudák musel pracovat s takovými amatéry. Ještě k tomu, když mu tam visela soška anděla...ufff a on musel poslouchat moje skřehotání. Počin je tedy za námi a písničky teď čekají poslední úpravy. Pak, na RVVZ v Třebíči, bude nové album pokřtěno a dáno do prodeje. Kdo Onderu nezná, ať se podívá na odkaz, kteý tady vlevo mám. Kdo ho zná, nové album vřele doporučuji. (Samozřejmě kvůli Rozumovi, který tam taky zpívá a je nejlepší).